Uprostřed pastviny stojí starý dub prorostlý pláňkou. Jablkový dub, tak mu říká Bětka, co pase ovce. Je to její nejmilejší místo. Jako by se na ni z koruny stromu dívala její maminka, která tolik chybí tátovi i jí. A právě tady se Bětka potká s mladým knížetem, pro něhož je válečná sláva nejdůležitější věcí na světě. Ačkoliv se mu pastýřka líbí, pošle jejího otce pro reptání a nechuť k nesmyslným vojenským výbojům do vězení. A prý jej pustí, až jeho, knížete, dokáže někdo porazit. Zoufalá Bětka hledá útěchu u jablkového dubu. Tam se jí dostane nejen zázračného pohlazení, ale i rady. Pomůže jí ten, kdo má hlavu ohnivou jako podzimkový strom, napůl zlatou a napůl šarlatovou.